Spočítejte si zákonný úrok z prodlení z neuhrazené faktury, zápůjčky nebo výživného. Kalkulačka použije repo sazbu České národní banky platnou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.
Orientační výpočet zákonného úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pro prodlení vzniklé od 1. 1. 2014.
Výpočet je orientační. Kalkulačka počítá s 365 dny v roce, s prodlením ode dne následujícího po dni splatnosti a se dnem úhrady jako posledním dnem prodlení. Nezohledňuje smluvní úrok z prodlení, smluvní pokutu ani částečné úhrady.
Kdy vzniká nárok na úrok z prodlení
Nárok na úrok z prodlení upravuje § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Věřitel jej má, jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- Jde o peněžitý dluh. Úrok z prodlení se váže k dluhu na zaplacení peněžité částky, typicky k ceně z faktury, nájemnému, vrácení zápůjčky nebo výživnému.
- Dlužník je v prodlení. „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení“ (§ 1968 věta první občanského zákoníku). Prodlení začíná dnem následujícím po dni splatnosti.
- Věřitel splnil své povinnosti. Úrok může požadovat jen věřitel, „který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti“ (§ 1970 věta první občanského zákoníku).
- Dlužník za prodlení odpovídá. Dlužník „není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele“ (§ 1968 věta druhá občanského zákoníku). Věřitel je v prodlení, „nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu“ (§ 1975 občanského zákoníku).
Úrok z prodlení nezávisí na tom, zda věřiteli vznikla škoda. Náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu má věřitel „jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení“ (§ 1971 občanského zákoníku).
Kdy je dluh splatný
- Splatnost je ujednána nebo stanovena (datum na faktuře, ve smlouvě nebo v rozhodnutí): „Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele“ (§ 1958 odst. 1 občanského zákoníku). Upomínka proto není podmínkou vzniku prodlení.
- Splatnost ujednána není: věřitel „může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu“ (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Dlužník se do prodlení dostane až poté, co jej věřitel vyzve k zaplacení a dlužník nezaplatí bez zbytečného odkladu. Výzvu proto zašlete prokazatelně.
- Obchodní vztahy mezi podnikateli: je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, v zákonem stanovených případech ode dne doručení zboží, poskytnutí služby, převzetí nebo ověření (§ 1963 odst. 1 občanského zákoníku). „Doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné“ (§ 1963 odst. 2 občanského zákoníku).
- Ujednání vylučující úrok z prodlení: „Ujednání, které právo věřitele na úroky z prodlení ve vztazích podle § 1963 vylučuje, se považuje za zvláště nevýhodné“ (§ 1964 odst. 2 občanského zákoníku). Zvláště nevýhodné ujednání je neplatné (§ 1964 odst. 1 občanského zákoníku).
Jak se úrok z prodlení určuje
Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může po dlužníkovi v prodlení s peněžitým dluhem „požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný“ (§ 1970 věta první občanského zákoníku). Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, „považuje se za ujednanou výše takto stanovená“, tedy výše stanovená nařízením vlády (§ 1970 věta druhá občanského zákoníku).
„Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů“ (§ 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „nařízení“). Rozhoduje tedy pololetí, v němž prodlení nastalo; pozdější změny repo sazby na výši úroku nemají vliv.
Sazby úroku z prodlení podle pololetí
| Prodlení nastalo | Repo sazba ČNB k prvnímu dni pololetí | Úrok z prodlení ročně |
|---|---|---|
| 2. pololetí 2026 | 3,75 % | 11,75 % |
| 1. pololetí 2026 | 3,50 % | 11,50 % |
| 2. pololetí 2025 | 3,50 % | 11,50 % |
| 1. pololetí 2025 | 4,00 % | 12,00 % |
| 2. pololetí 2024 | 4,75 % | 12,75 % |
| 1. pololetí 2024 | 6,75 % | 14,75 % |
| 2023 | 7,00 % | 15,00 % |
Zdroj repo sazeb: Česká národní banka, vývoj dvoutýdenní repo sazby. Údaje ověřeny k 30. 9. 2026.
Výživné pro nezletilé dítě
„Výše úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, činí po dobu prvních 6 měsíců prodlení 2,5 promile dlužné částky za každý den prodlení. Po uplynutí této doby se výše úroku z prodlení stanoví podle odstavce 1“ (§ 2 odst. 2 nařízení). Pravidlo zavedlo nařízení vlády č. 517/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026 a použije se na výživné, s jehož placením nastalo prodlení od tohoto dne.
Výši výživného si můžete orientačně spočítat v naší kalkulačce výživného.
Příklady výpočtu úroku z prodlení
Neuhrazená faktura mezi podnikateli
Faktura na 50 000 Kč byla splatná 15. 3. 2026 a odběratel ji zaplatil 15. 9. 2026. Prodlení trvalo od 16. 3. do 15. 9. 2026, tj. 184 dní. Prodlení nastalo v 1. pololetí 2026, sazba proto činí 3,50 % + 8 procentních bodů = 11,50 % ročně.
Úrok z prodlení: 50 000 Kč × 11,50 % × 184 / 365 = 2 898,63 Kč. Jde o vzájemný závazek podnikatelů, věřitel proto může požadovat také náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč (§ 3 nařízení). Celkem s jistinou 54 098,63 Kč.
Dlužné výživné pro nezletilé dítě
Výživné 6 000 Kč splatné 31. 12. 2025 povinný rodič zaplatil 31. 8. 2026. Za prvních 6 měsíců prodlení (1. 1. až 30. 6. 2026, 181 dní) činí úrok 2,5 promile denně: 6 000 Kč × 0,0025 × 181 = 2 715 Kč. Za zbývajících 62 dní (1. 7. až 31. 8. 2026) se úrok počítá podle § 2 odst. 1 nařízení sazbou pololetí, v němž prodlení nastalo (11,50 %): 6 000 Kč × 11,50 % × 62 / 365 = 117,21 Kč. Úrok z prodlení celkem činí 2 832,21 Kč.
Příklady odpovídají výsledkům kalkulačky výše. Ověřeno 30. 10. 2026.
Náklady spojené s uplatněním pohledávky
Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, „činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč“ (§ 3 nařízení). Totéž platí, je-li obsahem závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli.
Dlužník neplatí ani po upomínce? Pomůžeme s předžalobní výzvou, žalobou i exekucí. Více na stránce Vymáhání pohledávek, případně nám napište na office@tblegal.cz nebo zavolejte na 725 734 783.
Související služby a stránky
- Vymáhání pohledávek
- Odpor proti platebnímu rozkazu
- Kalkulačka soudních poplatků
- Kalkulačka odměny advokáta podle advokátního tarifu
- Výživné a kalkulačka výživného
- Právní služby pro firmy
Časté dotazy k úroku z prodlení
Jaká je sazba úroku z prodlení ve 2. pololetí 2026?
11,75 % ročně. Repo sazba ČNB platná k 1. 7. 2026 činila 3,75 %, k níž se podle § 2 odst. 1 nařízení připočítává 8 procentních bodů.
Mění se sazba úroku během prodlení?
Ne. Rozhoduje repo sazba pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo (§ 2 odst. 1 nařízení).
Od kterého dne se úrok z prodlení počítá?
Ode dne následujícího po dni splatnosti. Dnem splatnosti lze dluh ještě včas zaplatit.
Kdy lze požadovat náklady 1 200 Kč?
U vzájemného závazku podnikatelů a u závazku podnikatele dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, a to za každou pohledávku (§ 3 nařízení).